V dnešním pařáku jsme prostě museli vyvětrat Belindu.

Cíl byl jasnej, že pojedeme za Otou Pavlem. Vyšlo to náramně a po půl roce jsem si dal konečně točené pivo. Žádnou nealkoholickou "srágoru", ale skutečné pivo. Hned bych jich tam pustil pět, ale riskoval bych odtahovku.

Asfalty ve Středočeském kraji stojí za prd a Evík si občas zakňučel bolestí kloubů na hrbolech.

Čauky Mirlos