CO BUDOU NAŠE KOBYLKY RÁDY NEBO NERADY BUMBAT V BUDOUCNU ?
Napsal: úte 28. lis 2023 12:14:41Co je to E10 ? 
Dosud se na čerpacích pumpách setkáváme téměř výhradně s benzínem označeným jako E5. To je benzín, který v sobě má až 5 % biosložky. Ta je v něm samozřejmě kvůli emisím – jednak těm, které jdou přímo z výfuků, jednak i těm, které vznikají už během procesu rafinace paliva. Dnes nejpoužívanější biosložkou je totiž ekologicky získaný etanol, potažmo česky líh. Občas se též používá termín bioetanol nebo biolíh. Získává se zejména kvašením ze zbytků a odpadů ze zemědělství.
E10 je potom logicky benzín s vyšším obsahem biosložky – konkrétně až 10 %. Tady je ale potřeba říci, že biosložkou nemusí být vždycky pouze líh. U dražších „prémiových“ benzínů, na stojanech označovaných jako stooktanové, se totiž místo biolihu používá sloučenina ETBE (ethyl-tercbutyl-ether). Ta se vyrábí z lihu, takže je poměrově brána jako biosložka, zároveň se ale do benzínu přidává pro zvýšení oktanového čísla a co je nejdůležitější – netrpí neduhy lihu. Benzíny s ETBE jsou také rychlou odpovědí na otázku „Co tankovat, když se bojíte E10?“
Dnes už se benzín zcela bez biosložky sehnat nedá. Dřív platilo, že se benzín bez biosložky dal koupit na čerpacích stanicích v síti Čepro (EuroOil), která je správcem státních hmotných rezerv. To proto, že benzín bez biosložky nedegraduje při dlouhodobém skladování, ale o tom až za chvilku. Dnes už ale všechny benzíny prodávané na čerpacích stanicích EuroOil mají označení E5 a příměs biosložky. Bez biosložky koupíte na EuroOil akorát naftu.
Jak už bylo řečeno, ještě nyní stále nakupujeme primárně E5. Na E10 přechází od Nového roku pouze Orlen Benzina, a to kvůli sjednocení nabídky napříč středoevropskými zeměmi. E10 je na Orlenu zaveden už na Slovensku či v Rakousku, ve stejném termínu jako my přechází i Polsko. Lze ale předpokládat, že další distributoři budou následovat a že jednou bude nabídka E10 uzákoněna kvůli emisím.
Jaké má E10 nevýhody ?
Vyšší podíl lihu v benzínu znamená tři potenciální problémy. Tím nejméně závažným je vyšší kyslíkatost a tedy méně energie získané z litru. U starších motorů bez lambda regulace to znamená, že se ochudí směs, která je pak více náchylná na samozápaly – klepání. U novějších motorů se vstřikováním regulovaným lambda sondou to pak znamená, že jednotka dožene poměr směsi větším množstvím benzínu, a tedy vyšší spotřebou. Je ale potřeba mít na paměti, že se bavíme o rozdílu nanejvýš v řádu nižších jednotek procent. Množící se stesky „Natankoval jsem E10 a najednou mi to žere o litr víc!“ technicky nedávají smysl.
Druhá a závažnější nevýhoda E10 s přimíchaným lihem spočívá v možném poškozování dílů palivového systému. U některých starších strojů se nepočítalo s tím, že by zejména gumová těsnění, příruby a hadice přicházely do kontaktu s lihem, a ten z nich vymývá změkčovadla. Díly potom tvrdnou, puchří a rozpadají se. Záleží ovšem na konkrétních materiálech, které výrobce používal v daném období výroby. Stejně tak líh v benzínu neprospívá ani některým kovovým dílům, těm zase vadí korozivní kyseliny, vznikající z navázané vody v lihu.
S lihem a vodou souvisí i třetí potíž, a sice dlouhodobá skladovatelnost. To že líh váže vodu, se může hodit proto, že absorbuje určitou vzdušnou vlhkost v nádrži. Jenže při dlouhodobém skladování, zejména dojde-li k poklesu teplot, stoupne úroveň vlhkosti v benzínu nad hraniční mez a etanol smíchaný s vodou sesedne na dno nádrže (protože je těžší než benzín). Když se pak dostane dál do palivového systému, způsobuje jednak korozi, jednak může motor zastavit. Tento problém nehrozí u pravidelně provozovaných motorů, když se často tankuje, ale přes zimu odstavené motorky jsou typickou obětí.
Můžu jezdit na E10 ?
Vyvstává samozřejmě zásadní otázka – jak zjistím, že moje motorka dlouhodobě snese E10? Zjednodušeně lze říci, že problém by neměl mít žádný motor splňující normu Euro 3 a novější. U aut platí, že by na paliva s vyšším podílem biosložky měla být připravena všechna auta od normy Euro 4 nahoru a Euro 3 pro motorky se zavádělo v podobné době. Pokud tedy máte novější stroj, jedinou obavou bude skladovatelnost.
Dál je to zejména na doporučení výrobce. To lze nalézt na stránkách svazu motocyklových výrobců ACEM, případně na informačním webu http://www.e10info.eu. Přístupy jednotlivých značek se výrazně liší. Třeba Harley-Davidson uvádí, že jsou s E10 kompatibilní všechny modely vyrobené po roce 1980. Stejně tak Yamaha uvádí plošně všechny modely po roce 1990. I BMW říká, že jsou všechny modely kompatibilní, je jen třeba dodržet předepsané oktanové číslo. Honda zase tvrdí, že E10 snesou všechny modely pro evropský trh od roku 1993, ale modely s karburátorem mohou mít za chladného počasí nižší výkon. Některé značky ale mluví konkrétněji. Ducati má na stránkách ACEM dlouhý seznam kompatibilních modelů včetně dat registrací – žádné však není před rokem 2007. Podobně na to jde třeba Kawasaki, která uvádí většinu modelů od roku 2006.
Co tedy tankovat ?
Na co jezdit, když jste u svého stroje výslovně nenašli, že je kompatibilní s E10? Anebo jste ho jako kompatibilní našli, ale stejně se bojíte o dlouhodobý efekt na gumové díly palivového systému nebo o pojízdnost po delších odstávkách? Vrátím se teď skoro na začátek ke kouzelné zkratce ETBE. Už výše jsem psal, že právě benzíny, do nichž je místo lihu přidána sloučenina ETBE, netrpí na výše zmíněné neduhy. ETBE se sice z lihu vyrábí, ale neváže vodu, tedy není ani korozivní, a nepůsobí agresivně na plasty. Do paliva se navíc přidává ke zvýšení oktanového čísla, takže nevadí ani jeho vyšší podíl kyslíku. Právě benzíny s ethyl-tercbutyl-etherem místo lihu jsou odpovědí pro všechny starší motorky, doporučují se jako náhrada za benzíny s příměsí lihu i do veteránů (s přidaným aditivem nahrazujícím olovo) nebo malých motorů sekaček či pil.
V úvodu zmíněná Verva 100 byla prvním palivem s označením E10 na našem trhu. Mnoho lidí se tehdy leklo a tento benzín úplně přestalo kupovat, ovšem zbytečně. Faktem totiž je, že dokud je coby biosložka v benzínu ETBE, ničemu to vlastně nevadí. ETBE se používá ve všech prémiových stooktanových benzínech na trhu – jen Verva má vyšší příměs (kvůli dosažení vyššího oktanového čísla), proto převzala označení E10. Nevýhoda je samozřejmě v ceně. ETBE je dražší a dražší jsou tedy i prémiové aditivované benzíny. Dokud jsou prakticky všechny benzíny ještě E5, většina lidí bude jezdit na ně – jakmile ale E10 na poli neprémiových paliv převáží, jsou prémiová paliva sice dražší, ale zato bezpečnou cestou, co tankovat dál. Navíc u motorek při jejich spotřebě a běžných nájezdech nebude rozdíl zase tak markantní.
Levnější, ale na motorce komplikovanější zástupnou variantou, je přidávání vlastních aditiv. Na trhu je spousta produktů od velkých společností, které se soustředí přímo na eliminaci potíží spjatých s palivem E10. Nejčastěji jsou zaměřeny na stabilizaci paliva (zabraňují oddělování etanolu od benzínu) a zpravidla působí i protikorozivně a mají případné další funkce. Přidávání aditiv stojí většinou méně než tankování dražších stooktanů, je ale na každém, jestli se chce s aditivy zabývat při každém tankování, a jestli je s sebou chce na motorce neustále vozit. Aditiva jsou zajímavou variantou spíš pro delší odstávky. Tedy když chcete přes sezónu tankovat levnější palivo, ale po zimní odstávce nechcete riskovat jarní potíže se „starým benzínem“.
Takže ano, biosložka v benzínu je něco, o co se nikdo neprosil. Toho, kdo jezdí výhradně novějším autem, navýšení jejího poměru nijak trápit nemusí, ale u motorkářů, u majitelů veteránů a prostě u každého, kdo má rád svůj stroj a jeho motor, vyvolává E10 oprávněné naštvání. Je na dlouhou a úplně jinou diskuzi, zda má E10 nějaký reálný ekologický smysl, ale osobně si myslím, že nemá smysl se tím rozčilovat. Proč si plevelit hlavu něčím, s čím nic nesvedeme – místo toho buďme rádi, že zatím existuje smysluplná alternativa, která není cenově přepálená.
Dosud se na čerpacích pumpách setkáváme téměř výhradně s benzínem označeným jako E5. To je benzín, který v sobě má až 5 % biosložky. Ta je v něm samozřejmě kvůli emisím – jednak těm, které jdou přímo z výfuků, jednak i těm, které vznikají už během procesu rafinace paliva. Dnes nejpoužívanější biosložkou je totiž ekologicky získaný etanol, potažmo česky líh. Občas se též používá termín bioetanol nebo biolíh. Získává se zejména kvašením ze zbytků a odpadů ze zemědělství.
E10 je potom logicky benzín s vyšším obsahem biosložky – konkrétně až 10 %. Tady je ale potřeba říci, že biosložkou nemusí být vždycky pouze líh. U dražších „prémiových“ benzínů, na stojanech označovaných jako stooktanové, se totiž místo biolihu používá sloučenina ETBE (ethyl-tercbutyl-ether). Ta se vyrábí z lihu, takže je poměrově brána jako biosložka, zároveň se ale do benzínu přidává pro zvýšení oktanového čísla a co je nejdůležitější – netrpí neduhy lihu. Benzíny s ETBE jsou také rychlou odpovědí na otázku „Co tankovat, když se bojíte E10?“
Dnes už se benzín zcela bez biosložky sehnat nedá. Dřív platilo, že se benzín bez biosložky dal koupit na čerpacích stanicích v síti Čepro (EuroOil), která je správcem státních hmotných rezerv. To proto, že benzín bez biosložky nedegraduje při dlouhodobém skladování, ale o tom až za chvilku. Dnes už ale všechny benzíny prodávané na čerpacích stanicích EuroOil mají označení E5 a příměs biosložky. Bez biosložky koupíte na EuroOil akorát naftu.
Jak už bylo řečeno, ještě nyní stále nakupujeme primárně E5. Na E10 přechází od Nového roku pouze Orlen Benzina, a to kvůli sjednocení nabídky napříč středoevropskými zeměmi. E10 je na Orlenu zaveden už na Slovensku či v Rakousku, ve stejném termínu jako my přechází i Polsko. Lze ale předpokládat, že další distributoři budou následovat a že jednou bude nabídka E10 uzákoněna kvůli emisím.
Jaké má E10 nevýhody ?
Vyšší podíl lihu v benzínu znamená tři potenciální problémy. Tím nejméně závažným je vyšší kyslíkatost a tedy méně energie získané z litru. U starších motorů bez lambda regulace to znamená, že se ochudí směs, která je pak více náchylná na samozápaly – klepání. U novějších motorů se vstřikováním regulovaným lambda sondou to pak znamená, že jednotka dožene poměr směsi větším množstvím benzínu, a tedy vyšší spotřebou. Je ale potřeba mít na paměti, že se bavíme o rozdílu nanejvýš v řádu nižších jednotek procent. Množící se stesky „Natankoval jsem E10 a najednou mi to žere o litr víc!“ technicky nedávají smysl.
Druhá a závažnější nevýhoda E10 s přimíchaným lihem spočívá v možném poškozování dílů palivového systému. U některých starších strojů se nepočítalo s tím, že by zejména gumová těsnění, příruby a hadice přicházely do kontaktu s lihem, a ten z nich vymývá změkčovadla. Díly potom tvrdnou, puchří a rozpadají se. Záleží ovšem na konkrétních materiálech, které výrobce používal v daném období výroby. Stejně tak líh v benzínu neprospívá ani některým kovovým dílům, těm zase vadí korozivní kyseliny, vznikající z navázané vody v lihu.
S lihem a vodou souvisí i třetí potíž, a sice dlouhodobá skladovatelnost. To že líh váže vodu, se může hodit proto, že absorbuje určitou vzdušnou vlhkost v nádrži. Jenže při dlouhodobém skladování, zejména dojde-li k poklesu teplot, stoupne úroveň vlhkosti v benzínu nad hraniční mez a etanol smíchaný s vodou sesedne na dno nádrže (protože je těžší než benzín). Když se pak dostane dál do palivového systému, způsobuje jednak korozi, jednak může motor zastavit. Tento problém nehrozí u pravidelně provozovaných motorů, když se často tankuje, ale přes zimu odstavené motorky jsou typickou obětí.
Můžu jezdit na E10 ?
Vyvstává samozřejmě zásadní otázka – jak zjistím, že moje motorka dlouhodobě snese E10? Zjednodušeně lze říci, že problém by neměl mít žádný motor splňující normu Euro 3 a novější. U aut platí, že by na paliva s vyšším podílem biosložky měla být připravena všechna auta od normy Euro 4 nahoru a Euro 3 pro motorky se zavádělo v podobné době. Pokud tedy máte novější stroj, jedinou obavou bude skladovatelnost.
Dál je to zejména na doporučení výrobce. To lze nalézt na stránkách svazu motocyklových výrobců ACEM, případně na informačním webu http://www.e10info.eu. Přístupy jednotlivých značek se výrazně liší. Třeba Harley-Davidson uvádí, že jsou s E10 kompatibilní všechny modely vyrobené po roce 1980. Stejně tak Yamaha uvádí plošně všechny modely po roce 1990. I BMW říká, že jsou všechny modely kompatibilní, je jen třeba dodržet předepsané oktanové číslo. Honda zase tvrdí, že E10 snesou všechny modely pro evropský trh od roku 1993, ale modely s karburátorem mohou mít za chladného počasí nižší výkon. Některé značky ale mluví konkrétněji. Ducati má na stránkách ACEM dlouhý seznam kompatibilních modelů včetně dat registrací – žádné však není před rokem 2007. Podobně na to jde třeba Kawasaki, která uvádí většinu modelů od roku 2006.
Co tedy tankovat ?
Na co jezdit, když jste u svého stroje výslovně nenašli, že je kompatibilní s E10? Anebo jste ho jako kompatibilní našli, ale stejně se bojíte o dlouhodobý efekt na gumové díly palivového systému nebo o pojízdnost po delších odstávkách? Vrátím se teď skoro na začátek ke kouzelné zkratce ETBE. Už výše jsem psal, že právě benzíny, do nichž je místo lihu přidána sloučenina ETBE, netrpí na výše zmíněné neduhy. ETBE se sice z lihu vyrábí, ale neváže vodu, tedy není ani korozivní, a nepůsobí agresivně na plasty. Do paliva se navíc přidává ke zvýšení oktanového čísla, takže nevadí ani jeho vyšší podíl kyslíku. Právě benzíny s ethyl-tercbutyl-etherem místo lihu jsou odpovědí pro všechny starší motorky, doporučují se jako náhrada za benzíny s příměsí lihu i do veteránů (s přidaným aditivem nahrazujícím olovo) nebo malých motorů sekaček či pil.
V úvodu zmíněná Verva 100 byla prvním palivem s označením E10 na našem trhu. Mnoho lidí se tehdy leklo a tento benzín úplně přestalo kupovat, ovšem zbytečně. Faktem totiž je, že dokud je coby biosložka v benzínu ETBE, ničemu to vlastně nevadí. ETBE se používá ve všech prémiových stooktanových benzínech na trhu – jen Verva má vyšší příměs (kvůli dosažení vyššího oktanového čísla), proto převzala označení E10. Nevýhoda je samozřejmě v ceně. ETBE je dražší a dražší jsou tedy i prémiové aditivované benzíny. Dokud jsou prakticky všechny benzíny ještě E5, většina lidí bude jezdit na ně – jakmile ale E10 na poli neprémiových paliv převáží, jsou prémiová paliva sice dražší, ale zato bezpečnou cestou, co tankovat dál. Navíc u motorek při jejich spotřebě a běžných nájezdech nebude rozdíl zase tak markantní.
Levnější, ale na motorce komplikovanější zástupnou variantou, je přidávání vlastních aditiv. Na trhu je spousta produktů od velkých společností, které se soustředí přímo na eliminaci potíží spjatých s palivem E10. Nejčastěji jsou zaměřeny na stabilizaci paliva (zabraňují oddělování etanolu od benzínu) a zpravidla působí i protikorozivně a mají případné další funkce. Přidávání aditiv stojí většinou méně než tankování dražších stooktanů, je ale na každém, jestli se chce s aditivy zabývat při každém tankování, a jestli je s sebou chce na motorce neustále vozit. Aditiva jsou zajímavou variantou spíš pro delší odstávky. Tedy když chcete přes sezónu tankovat levnější palivo, ale po zimní odstávce nechcete riskovat jarní potíže se „starým benzínem“.
Takže ano, biosložka v benzínu je něco, o co se nikdo neprosil. Toho, kdo jezdí výhradně novějším autem, navýšení jejího poměru nijak trápit nemusí, ale u motorkářů, u majitelů veteránů a prostě u každého, kdo má rád svůj stroj a jeho motor, vyvolává E10 oprávněné naštvání. Je na dlouhou a úplně jinou diskuzi, zda má E10 nějaký reálný ekologický smysl, ale osobně si myslím, že nemá smysl se tím rozčilovat. Proč si plevelit hlavu něčím, s čím nic nesvedeme – místo toho buďme rádi, že zatím existuje smysluplná alternativa, která není cenově přepálená.